5:3 (4:1)

Zhodnocení zápasu:

Na začátku zápasu nám bylo docela ouvej. Majer se nejistě vrátil do brány po posledním zápase, kdy si obnovil zranění kolene, Filip Novák nebyl v úplné formě kvůli bolesti kyčle, Benda se stále plně nezotavil po nemoci a Musil také laboroval se zdravotními problémy. Sečteno a podtrženo, kdyby se náš tým před zápasem přejmenoval na FC Lazaři, nemohl by se nikdo divit. Přesto se stalo něco nečekaného. Vstup do utkání se nám povedl přímo nečekaně. Prakticky hned z první vážnější šance byl gól. David Novák si zpracoval míč a střelou schovanou za nohu obránce otevřel skóre. Uplynula jen chvíle a Ondřej Musil rozehrával z brankoviště. Zvolil dlouhý nákop do vápna. Míč líznul hlavu Davida Nováka a zaplul do sítě. Soupeř byl v šoku a my jakbysmet. Soupeř sice zkusil vsítit kontaktní gól, ale šance spolehlivě likvidovala obrana. Nejvážnější byla střela z hranice vápna, kterou ale náš brankář vykryl včasným pádem pod nohy. Nap ohled méně nebezpečná, ale o to jedovatější byla o několik chvil později i skákavá střela schovaná za obránci a zamířená na zadní tyč. Nějakým záhadným způsobem ale trefila ruku našeho brankáře. Jakmile jsme přežili tento nápor, začali jsme opět vyrážet do útoku. Jiří Dočkal si zpracoval míč na půlící čáře, obešel dva obránce, pohrál si s brankářem a zvyšoval na 3:0. Prakticky hned vzápětí se do luxusní střelecké pozice probil Benda a z úhlu zvyšoval už na rozdíl čtyř branek. Mohli jsme přidat i pátý zásah, jenže David Novák trefil jen břevno a ani další pokusy neskončily mezi třemi tyčemi. Zdálo se, že soupeř bude zralý na „desítku“, ale podobná očekávání vedou k trpkým koncům. Připomenutím drsné reality pro nás byla situace, která přišla za pár minut. Majer vykopnul přízemní střelu jen na nohu dotírajícího útočníka. Ten se do balónu opřel vší silou a ani obětavost Filipa Nováka nemohla zabránit střele k tyči. Přesto jsme do druhé půle nastupovali s tříbrankovým vedením.

Nikdo nemohl čekat, že druhá půle přinese z naší strany stejnou gólovou přestřelku jako ta první, přesto bylo vidět, že jsme s postupujícím časem evidentně polevovali. Není se co divit, vždyť nebyl nikdo na střídání. Šancí v útoku ubývalo, naopak obrana měla plné ruce práce. V této fázi hry si dvojice Filip Novák – Ondřej Musil zaslouží pochvalu, protože šli obětavě do všech soubojů i přes jejich ne ideální zdravotní stav. Soupeř přesto dokázal skórovat. Po rohovém, kopu odražený míč se dostal na hranici vápna, kde číhal volný útočník. Majer se proti němu rozběhnul a pádem pod nohy chtěl zastavit hrozící nebezpečí. Všechno by dopadlo dobře, kdyby míč nezačal skákat. Útočník měl tak o zlomek sekundy více času na zpracování kulatého nesmyslu a přehodil tak padajícího brankáře. Za chvilku mohlo být ještě hůř, protože se po rychlé nahrávce u vápna zjevil před Majerem nikým nepokrytý útočník. Jeho střela naštěstí trefila jen gólmanův hrudník, od kterého se míč odrazil pryč. Po několika rychlých nahrávkách se balón dostal až do útočného pásma, kde jej Benda chladnokrevně poslal do brány. Bylo to klasické nedáš-dostaneš. Opět jsme se touhle brankou trochu uklidnili, ale soupeř se nehodlal vzdát. Za chvilku bylo v našem vápně znovu hodně živo. Asi největší šancí byla střela do protipohybu našeho brankáře, ale reflexivní zákrok špičkou prstů změnil trajektorii míče mimo tři tyče. Čas pomalu spěl ke konci zápasu a na našich hráčích byla jasně patrná únava. Ještě štěstí, že soupeř zvládl skórovat jen jedinkrát – u postranní čáry zpracoval míč, zbavil se obránce a z hranice vápna propálil vybíhajícího brankáře, který jen tipnul stranu. V osmém kole jsme tedy vybojovali tři body, série bez porážky se protáhla na 5 zápasů a díky šestnácti bodům na kontě jsme vyskočili na druhé místo tabulky.