4:5 (2:2)

Zhodnocení zápasu:

Jestli nějaký zápas začal hodně zostra, byl to právě tento. Prakticky jsme se ani nestačili dostat do tempa a už jsme prohrávali. Soupeř se vymanil z moci obránců a střelou na bližší tyč překonal našeho brankáře. Rána se od tyče odrazila k druhé tyčce a od ní do brány. Na druhou stranu jsme ale dlouho neotáleli s odpovědí. Několik střeleckých pokusů sice zamířilo mimo, nicméně ostrá rána Miroslava Bendy brankáře trochu překvapila a rázem bylo vyrovnáno. Bohužel pro nás ne na dlouho. Soupeřův útočník zůstal na zadní tyči nehlídaný a po křižné nahrávce přes vápno a střele z voleje mohli Juniors znovu slavit. Soupeř o několik minut později mohl jít do dvougólového trháku, ale Majer dokázal vykopnout střelu z brankové čáry i přesto, že ji skoro vůbec neviděl. Ještě než stačil rozhodčí svou píšťalkou ukončit první půli, zapsal se do střelecké listiny David Novák po dobře hozeném autu.

Druhý poločas byl poměrně zvláštní. Začali jsme jej sice fantasticky – Jiří Dočkal si udělal prostor na hranici vápna a nechytatelnou střelou poslal náš tým do vedení, ale už zakrátko Juniors opět vyrovnali. Gól přišel po rohovém kopu, kdy naše obrana nepohlídala hlavičkujícího soupeře. Tímto gólem jako kdyby se v našich hlavách něco změnilo. Ve srovnání s minulým zápasem nás už netrápila fyzička, nedá se říct, že bychom nestíhali., problém byl jinde. V našich hlavách. Najednou byly naše rozehrávky nejisté, často jsme nahráli přímo na nohu soupeře, při držení míče jsme zmatkovali víc, než na začátku utkání. Když jsme přečkali krizových pět minut a Miroslav Benda navíc přidal gól na 4:3, zdálo se, že zápas v pohodě dovedeme k tříbodovému konci. Chyba lávky. Souepř začal stupňovat tlak. Nejprve to zkoušel vysokými balóny. Gól sice nepřišel, ale i přesto bylo v našem brankovišti hodně rušno. Náš brankář při boxování vysokých míčů nechtěně srazil k zemi nejprve Filipa Nováka a o několik minut později stihl podobný osud i Ondřeje Musila. Bohužel to ale nebylo všechno. Stačilo závěrečných ani ne deset minut a veškeré naděje na bodový zisk shořely na popel. Za všechno mohly dvě chyby obrany – pokaždé se na naši bránu rozběhli prakticky volní útočníci a tváří v tvář našemu brankáři ani jednou nechybovali. Rázem jsme prohrávali 5:4 a z tohoto manka jsme se už nevyhrabali.