Utkání proti Farmářům začalo s lehkým zpožděním, což vzhledem k vcelku vydatnému dešti nebylo pro hráče příliš pohodlné. Když rozhodčí hvízdl do píšťalky, rozehrála se vcelku taktické hra okolo středové čáry. Drápky sice častěji vystrkoval soupeř, ale Smejkal si vždy poradil. Teprve až po nedorozumění obrany, kdy se na něj řítili dva hráči kapituloval. Náš tým se však nesesypal jak tomu obvykle bývalo, ale po pár minutách se zrodila akce, kterou v našem týmu vidíme méně často než přistání UFO. Míče se postupně dotkli všichni hráči v poli až se nakonec dostal k Tomáši Dudovi, který jej vší silou poslal do sítě. Náš brankář však po pár minutách musel kvůli časovým problémům odstoupit a místo v bráně přepustil Sedmíkovi. Ten byl od začátku ve velké permanenci a s bravurou likvidoval pokusy soupeřů. Přesto však na jednu střelu nedosáhl. Dalekonosná střela na zadní tyč zapadla za jeho záda. Možná kdyby po ní skočil po hlavě a ne po nohou, že by uspěl, ale to jsou jen kdyby. Náš tým si v první půli již nevytvořil žádné výrazné akce, ty si, zdá se, schovával na druhou část.

Nezúčastněný pozorovatel by si mohl myslet, že během přestávky naši hráči darovali své dresy nějakým jiným hráčům, protože tým, který v oranžovém narukoval na hřiště byl skoro úplně jiný než dříve. Proměna týmu byla dokonána! Byli jsme aktivní, nahrávali jsme si, nebáli jsme se pálit. Zkrátka nám vycházelo téměř vše na co jsme sáhli. Vzadu nás perfektně podržel Sedmík, který svým aktivním pohybem někdy i hodně daleko od vápna spolehlivě likvidoval nebezpečné kombinace soupeřů. V útoku všichni excelovali a jmenovat všechny naše šance by vydalo na dlouho. Za všechny jmenujme rohový kop, během kterého nejprve Vlach pálil pod víko, ovšem gólman jeho pokus vyškrábl a pak dorážel i Teplý s Dudou. Ovšem ani jejich pokusy nebyly úspěšné. Zápas se pomalu chýlil ke konci, když jsme si vypracovali další z řady šancí. Vlach dostal míč zhruba na hranici vápna a vypadalo to, že nahraje spoluhráčů, u zadní tyče, on však lišácky vypálil přímo na gólmana. Ten v okamžiku nestihl secvaknout nohy a míč mu mezi nimi proskotačil až do branky. V posledních minutách jsem se ještě snažili utrhnout vedení, ovšem perfektní van der Hoevenova střela z otočky mířila jen o chlup vedle. Oba týmy se tedy rozešly smírně 2:2.