Do utkání jsme naskočili s odhodláním vysokoškolského rivala pěkně potrápit. Do naší branky se po Smejkalově zranění postavil náhradní brankář Majer. Spoluhráči se mu snažili pomáhat a hlavně díky obraně na něj v prvních minutách nešla žádná střela. Jedinou vážnější šanci, proti Matěji Urbanovi pokryl svou hrudí. Další vážnou šanci pak obětavým pádem zachránil Pavel Vlach, který míč zastavil v poslední chvíli pár centimetrů od brankové čáry. Nebyli jsme však jen zataženi v obraně, ale vyráželi jsme i do útoků. Náš přechod do útoku byl hbitější a i přesnější než v minulých zápasech. Každý z našich útočníků si vypracoval alespoň nějakou šanci, ovšem až Jan Poukar dokázal svou pohotovou střelou poslat míč k tyči a brankář se jen otočil - 1:0. Náš tým byl vedením jakoby omámen a na chvilku přestal hrát. To ovšem soupeři stačilo aby si vypracoval náskok. Nejprve obstřelil obránce a nasadil Majerovi jesličky - 1:1 a skoro ihned po rozehrání využil chybné Poukarovy rozehrávky a střelou k tyči poslal svůj tým do vedení - 1:2. I přes nepříznivý vývoj jsme stále útočili a i když to už nebylo tolik aktivní jako v úvodu, stále jsme se snažili soupeři zamotat hlavu. V těchto minutách jsme soupeře docela tlačili a nejvíce si o gól říkaly dvě střely. První měla podpis Jindřicha Brychty a ta druhá Miroslava Nováka. Obě však skončily v náručí vysokoškolského brankáře.
Do druhého poločasu jsme tedy nastupovali s jednogólovým mankem. Je to zvláštní! V jiném zápase by nás tohle skóre položilo, ale dnes jsme bojovali snad ještě více. Útočili jsme a konečně jsme se dostávali i do stoprocentních gólovek. O nich by mohl dlouze vyprávět třeba Ondřej Musil, který spálil hned dvě. Po zásluze jsme se však dočkali vyrovnání, když se do útoku z obrany přesunul Karel Sedmík. Soupeř mu nechal jen kousek prostoru, čehož náš mladý forvard okamžitě využil k lehkému nápřahu a výsledkem byla střela, která brankáře viditelně překvapila, zaplula totiž k tyči a nic platný nebyl ani jeho leopardí skok - 2:2. Leaders v těchto chvílích bojovali na plné obrátky a Polytechnika se osmělovala jen k brejkovým únikům. Při jednom z nich se všem našim hráčům zastavil dech. Majer vykopnul prudkou střelu a míč se v rychlosti odrazil na tělo našeho obránce, od kterého poskakoval do branky. Ovšem míč se zastavil o tyčku a od ní se odrazil ven. Tým se však odmítal vzdát. Karel Sedmík se v této fázi hry definitivně přesunul do útoku a svými střelami neustále udržoval brankáře v pohotovosti. Důrazný Jan Poukar se po Novákově skvěle hozeném autu dokázal odrazit nad ostatní a projektil od jeho hlavy se zastavil až v síti - 3:2. Asi o pár minut později jsme znovu prohrávali. Soupeř vyslal prudkou ránu, která by normálně mířila mezi tři tyče, ovšem Pavel Vlach ji nešťastně tečoval do vlastní branky - 3:3. Ani tentokrát jsme nesložili zbraně a nechtěli jsme se smířit jen s jedním bodem. Soupeř byl naším odporem viditelně zaskočen a bojoval ze všech sil. V této pasáži musím vyzdvihnout obzvláště výkon Davida Sahuly, který se dokázal z útoku vracet do obrany velmi rychle, někdy až na hranici sebeobětování. Celkově šlapala obrana mnohem lépe a soupeřovy střely mířily většinou jen do nohou našich obětavých obránců či mimo branku. Velmi horko nám bylo hlavně při jednom z rohových kopů, když Majer podcenil vysoký balón a soupeř ač neatakován hlavičkoval, naštěstí pro nás mířil jeho pokus jen těsně vedle. Naši obránci se ihned po rozehrávce jali rychle rozehrát, čehož využil Miroslav Novák, který svou nekompromisní střelou poslal náš tým do vedení - 4:3. To co se pak ve zbylých několika minutách odehrávalo před naší brankou by se dalo nazvat slovem armádní manévry. VŠP se všemi silami snažila útočit. Jejich pokusy však naše obrana spolehlivě utlumovala. Velké penzum práce odváděl Antonín Mičán který díky svým dlouhým nohám často odkopnul míč od nohy soupeře aniž by jej zfauloval. Faulovali ovšem jiní a při několika přímých kopech jsme cítili srdce až v krku. Soupeř zkoušel různé varianty, od přímé střely, přes pozvolnou rozehrávku až po klasický ťukes. Ani jeden z pokusů však nebyl nebezpečný a Majer nemusel zasahovat.
Když rozhodčí odpískal konec utkání, mohli jsme si oddychnout. Podle předsezónních prognóz by nám teď pro zachování ligové příslušnosti mělo stačit jediné vítězství na které máme tři celé zápasy. Jen tak dál pánové, jen tak dál.
Karel Sahula:
Jak bys hodnotil zápas?
Dnešní zápas byl oboustranně vyrovnaný, my jsme do toho ale víc dupali a myslím, že jsme vyhráli poctivě.
Co se ti honilo hlavou když byl zápas jako na houpačce?
Věřil jsem, že vyhrajeme. Povolili jsme asi ve třetině zápasu, ale pak jsme zase zabrali a dotáhli jsme to do konce.
V čem bys viděl hlavní rozdíl mezi tímto zápasem a minulými zápasy, kdy jsme dostávali debakly?
Dneska jsme hráli víc týmově. Byly tam lepší nahrávky, tah na bránu.
Myslíš, že nás tahle výhra posunula blíž k záchraně, nebo ještě nemáme nic jistého?
Když budeme hrát pořád stejně tak bychom mohli hrát i o lepší příčky. Myslím, že půjdeme nahoru.
Takže doufáš, že nespadneme.
Ne, já nám věřím.
Jak to vidíš do dalších zápasů?
Musíme pořád dupat a makat až do konce. Když dostaneme gól tak nesmíme polevit. Ale musíme makat a hrát víc týmově. Nahrávat si, občas vystřelit a ono něco vyjde.
Řekl bys tři nejlepší hráče dnešního zápasu?
Dugi (Dušan Majer) chytal dobře, pak David Sahula, který hrál v obraně skvěle a Karel Sedmík.
Ondřej Musil:
Jak jsi viděl utkání?
Bylo vidět, že jsme hráli dobře, občas jsme i vystřelili, ale chce to ještě zlepšit tu střelbu. Mrzí mne jen, že jsem měl dnes dvě vyložené šance, které jsem neproměnil.
Popsal bys mi ty šance?
Ta první mi šla na druhou nohu takže než jsem se zorientoval byl míč už v autu. Ta druhá, to jsem běžel sám na gólmana, míč mi skákal, tak jsem zkusil tu svojí faleš, ale šlo to nad bránu.
Co se ti honilo hlavou když byl zápas jako na houpačce?
Doufal jsem, že nám tam nespadne žádná haluz. A že gólman dobře zareaguje.
V čem bys viděl hlavní rozdíl mezi tímto zápasem a minulými zápasy, kdy jsme dostávali debakly?
Začali jsme běhat a napadat. Občas tam byla i povedená přihrávka či střela. Ale musíme to ještě zlepšit.
Řekl bys tři nejlepší hráče dnešního zápasu?
První by byl gólman Dušan Majer, i když jsme se občas báli, že je zle a nechytíte, tak dobře zareagoval a zalapal. Druhý by byl Marek Mašát, dobře napadal, hrál dobře a snažil se pořád běhat. A Karel protože dal gól a má dobrou orientaci ve hře.
Myslíš, že nás tahle výhra posunula blíž k záchraně, nebo ještě nemáme nic jistého?
Určitě, ale pořád musíme hrát jako dneska.
Takže myslíš, že 6 bodů, které teď máme, nám k záchraně stačit nebude?
Určitě ne. Pořád se musíme snažit.
David Smejkal:
Ty jsi v utkání nehrál, proč jsi nenastoupil?
Necítil jsem se zdravotně úplně v pořádku a taky jsem si nebyl jistý, jestli bych dokázal podat stoprocentní výkon. A protože vím, že jsme s Dugim vyrovnaná brankářská dvojka, tak jsem neměl důvod obávat se o to, že moje absence týmu nějak uškodí.
Říkáš, že podal stoprocentní výkon, nemyslíš, že jeto nadnesené, opravdu za žádný gól nemohl? Jak jsi je ostatně viděl ty?
První gól byl ze hry, pěkně trefený. Druhý gól bych naopak brankáři vytknul, byl to podobný výpadek jako u mě v minulém zápase, vcelku se mi zdál nezakrytý výhled, střela po zemi, ten se možná chytit dal, ale hlavně mi na něm vadilo, že byl snad dvacet vteřin po prvním gólu a taková situace by mohla tým snadno položit.Třetí gól byl trochu smolný, odražený míč,u něj bych nedával brankáři žádnou vinu, prostě to soupeř dobře odrazil. Jinak musím Dugiho pochválit, předvedl několik excelentních zákroků, které určitě byly pro tým důležité, protože každý tým hraje líp, když ví, že má za sebou kvalitní brankářskou oporu. Sice ne každý zákrok byl úplně na jistotu a asi bych některé situace řešil jinak, ale i tak si myslím, že Dugi podal skvělý výkon, za který si určitě zaslouží pochvalu a utvrdil mě v tom, že je naše dvojice naprosto vyrovnaná.
Myslíš, že nás tato výhra posunula blíže záchraně?
Mám trochu obavu, aby jsme neusnuli na vavřínech, rozhodně jsme k záchraně blíž, ale pořád máme před sebou tři zápasy a to je devět bodů, takže není vůbec nic rozhodnuto a musíme se snažit v konci sezóny získat z těch devíti bodů maximum. Myslím, že jistota pro udržení nebo sestup bude až po posledním kole, protože konec tabulky je hodně vyrovnaný.
Jak ti bylo když se skóre tolik měnilo?
Dneska bylo na všech hráčích vidět, že hrozně chtějí urvat tři body a podle toho vypadal i náš herní výkon. Hodně mi zatrnulo po druhém góĺu soupeře, ale když jsem viděl, že se do toho naši opřeli a nesvěsili hlavu, tak jsem byl mírně optimistický. Hodně důležitý byl vyrovnávací gól na 2:2, protože padl brzo a my měli spoustu času pokusit se dát další góly. Hodně mě mrzely naše neproměněné šance v začátku druhého poločasu, naštěstí to tam nakonec spadlo a my dokázali myslím po zásluze zvítězit.
Jmenoval bys tři naše hvězdy a u každé i důvod proč ji jmenuješ?
Pouky za vstřelené branky, Karel Sedmík za hru v obraně a ke konci i v útoku a důležitý gól a Dugi za některé parádní zákroky, které předvedl. A jinak celý tým za bojovnost a chuť zvítězit a za to, že při stavu 1:2 zabral a otočil výsledek.
Co bys vzkázal týmu do dalších zápasů?
Že jsem přesvědčený o tom, že máme na udržení sedmé ligy a věřím, že se o ní nenecháme připravit.
Antonín Mičán:
Jak jsi dneska hrál?
Já? Nejlíp ze všech (smích), sice jsem nevstřelil gól, ale myslím, že kdybych tam nebyl tak bysme dostali víc gólů.
Kdo byl nejlepším hráčem?
Asi Pouki. Ale jinak všichni asi hráli stejně, jistě bylo tam pár výjimek, kteří naopak vyčnívali v dobrém slova smyslu nad ostatní.
Jak to vidí Marek Mašát:
Poprvé posílám report do nové rubriky a hned se mi bude psát vesele.
Vstoupili jsme do utkání s odhodláním vytěžit z tak důležitého zápasu maximum. Aby ne, byl to boj o "6 bodů". Určitě jsme věděli, že soupeř má kvalitní hráče, ale je hratelný a nepatří do top čtverky sedmé ligy. Tomu jsme podřídili taktiku. Hned od počátku jsme se snažili produkovat aktivní hru s napadáním. Nedávali jsme soupeři svým dobrým pohybem a poziční hrou příliš prostoru. Když už se soupeř dostal ke střele, byla z větší dálky či ji precizně zneškodnil s přehledem chytající Dugi. Jako první jsme se ujali vedení, což je dobrý start k zisku tří bodů. Vysokoškoláci se však nechtěli smířit s tímto stavem a vyvinuli ještě větší tlak, což bohužel vedlo k vyrovnávací brance. Je třeba říct, že i přes inkasovaný gól, obrana pracovala kvalitně. Opět vše dirigoval Karel Sedmík. Jehož přehled a čtení hry je výborné. Ale skvěle zahráli i ostatní beci, kteří nepouštěli hostující útočníky do vyložených šancí, sbírali balony ze vzduchu a rozehrávka se taky konečně začíná dařit.
Pak došlo trochu k hluchému místu v naší hře. Bohužel muž dvou tváří Pouki, udělal chybu při rozehrávce a dostali jsme druhý gól. To nás trochu srazilo do kolen, jako už po několikáté. Najednou jsme nevěděli co hrát a soupeř ovládl naši polovinu. Naštěstí, jsme se semkli a dřeli dál, což vedlo opět ke zlepšené hře a vyrovnání. Konečně jsme se vyvarovali obviňování z chyb a začli jsme makat a bojovat dál o vítězství. Sice jsme pak dostali třetí gól, ale musím pochválit všechny. Makali jsme až do závěrečného hvizdu. I přes třetí branku jsme se nesložili, vyrovnali jsme a dokonce dali vítězný gól.
Byl to zápas, kdy jsem střídali světlé momenty, to když jsem měli převahu a ty horší, když jsme obdrželi rychlé dvě branky. Naštěstí těch světlejších stránek bylo více a zvítězili jsme. Byl to bojovný výkon celého týmu, hráli jsme srdíčkem a vydali jsme na trávníku všechno. Dobře zachytal Dugi, obrana dobře bránila (i když jsou tam ještě nedostatky, snad budou brzy odstraněny-obsazování hráčů při standartkách soupeře,atd.), útok se doplňoval, hrál kolektivně, ne na sebe a rychle jsme střídali, čímž jsme VŠP dostali pod tlak. Jsou tu i věci, které je však nutné zlepšit. Chtělo by to ještě líp nacvičit rohy, přímáky a taky se snažit víc střílet, třeba i ze střední vzdálenosti.
Mohli jsme dát i více branek a míň obdržet, ale hlavní jsou tři body, vítězství a dobrý pocit ze hry. Sice to asi nebyla hra lahodící oku diváka, ale byla účinná. Udělali jsme důležitý krok k záchraně. Pojďme vybojovat ještě další body a udržet tuto soutěž. Není z daleka konec a nesmíme usnout na vavřínech.