2:3 (0:2)

Zhodnocení zápasu:

Sezóna sice nese název Jaro 2013, ale podmínky tomu příliš neodpovídaly. Ano, rok by seděl, ale sníh v okolí hřišť evokoval spíše vzpomínky na únorový ligový pohár. Zápas samotný jsme nezačali dobře. Od prvních minut nám cosi svazovalo nohy. Je jedno, jestli to byla nervozita, nebo cokoliv jiného. Jisté je, že naše rozehrávky byly velmi špatné a především obráncům chyběl potřebný cit. Dva obránci ale přesto hráli velmi dobře – Demie van der Hoeven dokázal vždy uklidnit zjitřenou situaci a ani nováček v našem týmu Michal Růžička si nevedl vůbec špatně. Gól ale přišel prakticky z první vážnější šance. Soupeř zatáhl míč po straně a prudce jej poslal na zadní tyč. Tam už číhal nikým neatakovaný soupeř, který mohl zakončovat do odkryté brány. Naši útočníci se sice snažili vyrovnat, ale velmi často jsme mířili mimo tři tyče (David Novák), nebo hledali lépe postaveného spoluhráče (Miroslav Benda). Ale i přesto si útok vypracoval několik šancí, kdy branka doslova visela ve vzduchu. Na střídačce to hodně zašumělo třeba když se Miroslav Benda opřel do balónu na hranici vápna. Gólman ale míč dokázal vykopnout. Chaos se ale dostal do nečekaného úniku. Nebezpečnou střelu z hranice vána sice ještě Majer dokázal špičkou vykopnout pryč. Bohužel ale pouze na nohu dotírajícího útočníka, který se při usnadněném reparátu nemýlil. Laxní přístup obrany s sebou přinesl spršku peprných slov od gólmana. Valný efekt to ale nemělo, protože krátce po rozehrání musel Majer jednou rukou vytahovat prudkou střelu z hranice vápna, která mířila pod horní tyčku. V závěru poločasu jsme se ještě několikrát pokusili přejít do útoku, ale žádnou nebezpečnou příležitost jsme si nevytvořili a to dokonce ani po nabídnutém přímém kopu.

Druhá půle byla rozpačitá. Zpočátku jsme hráli možná ještě hůř než v té první, ale postupem času se začal situace zlepšovat. Paradoxně v té samé době začal být soupeř ještě nebezpečnější. Jeden střelecký pokus skončil na naší brankové konstrukci a z další rány už bylo gól. I tentokrát se jednalo o dorážku. První střelu náš gólman dokázal s problémy odrazit. Ale pohotová dorážka znamenala tříbrankový rozdíl. Zdálo se, že náš první zápas v nové sezóně skončí ostudou a navíc že nedáme žádný gól. Brankář soupeře totiž vykryl všechny naše pokusy. Ale deset minut před koncem se zableskla jiskra naděje – Roman Vaško hodil dlouhý míč na hranici vápna, kde čekal Jiří Dočkal. Balón sice trefil jen patou, ale i přesto ho usměrnil do brány. Gól nám vlil energii do žil a najednou tu byl úplně jiný tým. Byli jsme aktivní, bojovali jsme, dokonce i předtím tolik proklínané přihrávky se nám začaly dařit. Odměnou nám byl kontaktní gól. Erik Novák zamířil k tyčce a skóroval na 2:3. Bohužel pro nás ale už žádný další gól nepřišel. Jak by asi tenhle mač dopadl kdybychom pořád hráli tak aktivně jako na konci? To nikdo neví – na kdyby se zkrátka nehraje. Slabou útěchou za prohraný zápas bylo vyhlášení našeho brankáře nejlepším hráčem zápasu i celého prvního kola sedmé ligy. Ale kdo ví, třeba se příště těch tří bodů dočkáme.