Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tohle byl skutečně zápas sezóny. Oběma týmům šlo o hodně, a proto se v prvních minutách moc neútočilo. Jako první jsme pozornost brankáře vyzkoušeli my, ale Sedláčkova střela nebyla přesná. Na druhé straně soupeř nadvakrát zahrozil, ale první střela minula zadní tyč a druhou pokryl náš brankář. Netrvalo to ale dlouho a náš tým šel do vedení. Novák si chytře naběhl za zadní tyčku a do prázdné brány doklepl křižnou nahrávku. Po tomto gólu se obraz hry změnil. Šlapky začaly hrát více do těla a na vlastní kůži to pocítili hlavně naši útočníci. Po jednom z faulů se Novák jen těžko sbíral ze země. Jiný byl i přechod do útoku – soupeř stejně jako v minulých sezónách nakopával dlouhé balóny na naši branku. Obránci měli v té době plnou hlavu práce, aby míče odhlavičkovali pryč. Protože ale svou úlohu plnili zodpovědně, neměl náš brankář mnoho práce. Ta naopak přišla po přímém kopu soupeře, kdy se na okamžik objevila skulinka ve zdi a soupeř skrz ní procpal míč. Majer jen taktak vykopl nečekanou střelu pryč. Další ožehavý okamžik přišel po dlouhém autovém vhazování, které mířilo do našeho brankoviště. Útočník Šlapek jen zlehka líznul balón a Majer musel ve skoku vyškrabávat míč mířící k tyči. V těchto chvílích nám nebylo dvakrát do skoku, ale klid na naše kopačky vrátil Novák, který se zmocnil míče, upláchnul soupeřům a elegantně překonal gólmana soupeře. Za pár minut rozhodčí odpískal poločas a my v té době vedli 2:0.

Před druhou půlí jsme věděli, že v následujících minutách nás nečeká nic lehkého. Šlapky několikrát sáhly k zákrokům na hranici fair-play (a někdy i za ní). Po jednom z ostrých zákroků se Höfer neudržel a nakopl míč do soupeře. Naštěstí pro nás rozhodčí oba kohouty odměnil jen žlutými terčíky a mohlo se hrát dál. Přesto na hřišti dál plály emoce. Oplácení nebylo výjimečné a následovaly vždy ještě slovní přestřelky. Právě v této těžké chvíli přišel gól soupeře. Střela z hranice vápna, proti které sice Majer vyběhl, ale brance nezabránil. Tento gól vlil soupeři do žil koňskou dávku elánu a Šlapky začaly větřit body. Ještě víc než předtím se hráči soupeře tlačili do našeho brankoviště a snažili se dostat míč do brány. Po jednom souboji o vysoký balón zůstal na zemi ležet náš brankář, který předtím dostal při výskoku od soupeře ránu do hrudníku. Za chvíli byl v pořádku, ale byla to jasná známka toho, že Šlapky jsou při chuti a je jen otázkou času, kdy vyrovnají skóre. I tentokrát nás zachránil Petr Novák, který na vlastní polovině vybojoval míč a po sólu přes půl hřiště skóroval. Tento gól byl mimořádně důležitý – Zchladili jsme aktivitu soupeře a odskočili jsme na dvoubrankový rozdíl. Pár minut byl v naší obraně relativně klid, ale pak začala druhá vlna útoků. V nich se ale obrana činila a hlavně Pavel Vlach několikrát zastavil útok soupeře, nebo odpálil míč, který jak se říká „smrděl“. V samotném závěru měl náš brankář ještě dvakrát práci – nejprve při střele, která mířila do šibenice a následovně při dlouhém nakopnutém míči, který obrana nestíhala. Balón dopadl jen kousek před brankoviště, ale pohotový skluz gólmana jej posunul pryč. Když už to vypadalo, že odejdeme ze hřiště s dvoubrankovou výhrou, přihlásil se o slovo znovu Petr Novák. Tentokrát vsadil na tvrdou střelu a brankář Šlapek znovu lovil míč ze sítě. Tříbrankový náskok jsme si sebrat nenechali a do tabulky jsme si připsali další tři body. Díky nim jsme na druhém místě a v posledním duelu nám stačí i remíza, abychom stříbrnou pozici udrželi. Na tomto místě si nemohu odpustit poděkování všem hráčům, kteří do zápasu zasáhli. Bylo vidět, že pro nikoho není žádný míč ztracený. Každý bojoval, jak to jen šlo. Takhle to má vypadat, skvělá práce, týme.