2:3
(1:2)


Naši střelci
Jiří Dočkal1:2
Roman Vaško2:2


Zhodnocení zápasu:

Začátek prvního zápasu nové éry našeho týmu byl z naší strany poměrně rozpačitý. A není se co divit. Vždyť z minulé sezóny zbyli v družstvu jen dva hráči a zbytek za sebou neměl žádný trénink. Když se k tomu přidal fakt, že na zápas dorazilo jen 5 hráčů do pole a možnost střídání nám byla odepřena, začal se leckdo strachovat, aby nedošlo k debaklu. Hráči se ale dokázali „kousnout“ a tvrdě bojovali o každý míč. Při hrála obranná dvojice Petr Novák st. – Jan Höfer, která několikrát dokázala na poslední chvíli odpálit horký brambor z brankoviště. I přes snahu našeho týmu byl ale soupeř na začátku aktivnější. Majer v bráně se měl co ohánět aby uhájil své čisté konto. Přesto nakonec kapituloval. Prudká nahrávka na zadní tyč a následná střela do brány otevřela skóre zápasu. Netrvalo dlouho a náš brankář lovil míč ze sítě podruhé. Tentokrát se Novákovi nepodařilo včas odehrát míč a ten skončil u volného hráče. Brankář proti němu sice vyběhl, ale střela z voleje si přesto našla cestu do sítě. Prohrávali jsme tedy 0:2 a nevypadalo to s námi vůbec dobře. Pak se ale soupeř přestal snažit a tím se nám otevřela možnost zkusit s výsledkem něco udělat. Při jedné šanci se dostal do úniku Vlach, kterému z druhé vlny nabíhal Dočkal. Pavel Vlach dlouho otálel s nahrávkou, ale nakonec přece jen poslal míč přes brankoviště. Tam po něm ale vystartoval gólman. Naštěstí pro nás míč pouze záhadně tečoval přímo na nohu připraveného Dočkala, který snížil na 1:2. Za tohoto stavu se ukončil první poločas a naši hráči měli po delší době konečně možnost nasbírat síly.

Do druhého poločasu jsme nastoupili aktivně. Většinou se hrálo poblíž branky Fanklubu, ale chyběly nám střely. Prakticky nám stačilo jednou vystřelit na bránu a byl z toho gól. Jeho autorem byl Roman Vaško, který při svém pokusu zřejmě obelstil fyzikální zákony, nebo záhadně využil nárazového větru. Každopádně jeho střela k překvapení všech zaplula pod horní tyčku a bylo vyrovnáno! To si uvědomil i soupeř, který se začal víc tlačit do útoku. Na naši branku začaly dopadat střely ze všech směrů. Velmi jedovatý byl vysoký lob, který mířil pod horní tyčku, ale náš brankář jej špičkami prstů vytáhl na roh. Další minuty připomínaly obléhání Stalingradu. Přesto se nám stále dařilo soupeři vzdorovat. Nakonec jsme se ale neubránili. Poté, co jsme si dokázali poradit s nebezpečnými střelami trochu zamrzí, že soupeř skóroval z prakticky náhodné akce. Náš obránce chtěl odpálit míč do bezpečí, ale balón se ve vápně odrazil k tyči, u které číhal soupeř. Ten tak měl usnadněnou práci a uklízel míč do odkryté brány. Gól nás ale nezlomil a pořád jsme se snažili o vyrovnání. Jenže úbytek sil dělal své. Na hráčích bylo vidět, jak moc chtějí, aby tým vyrovnal. Často proto v útoku vymýšleli ještě nějakou nahrávku místo toho, aby sami stříleli. V samotném závěru se šance přelévaly ze strany na stranu, ale ani jeden tým už nedokázal skórovat. První duel v soutěži jsme tedy prohráli, ale tým se nemá za co stydět. Hráči bojovali a nevypustili žádný souboj. Pokud budeme v tomto trendu pokračovat (a budeme mít někoho na střídání), pak nemám o naši budoucnost strach.