Naši střelci | |
Karel Sedmík | 1:0 |
Jan Kottink | 2:5 |
Jan Kottink | 3:5 |
Karel Sedmík | 4:6 |
Před druhou půlkou jsme se dohodli, že budeme víc střílet. Ovšem všechny naše plány zničila jedna podařená střela. Náš gólman čekal, že mu střela poletí do náručí, ale dva metry před ním najednou zahnula. Ani když se míče dotkl, nestihl jej vytáhnout z branky. Pátý hřebíček do rakve jsem dostali při přesné ráně z hranice vápna. Naši soupeři už v tuto chvíli začali brát utkání spíše jako exhibici a začali se i střídat na postu brankáře. Naši hráči sebrali poslední zbytky sil a dvěma přesnými zásahy z kopaček Kottinka jsme snížili na hratelných 3:5. Věřím tomu, že pokud bysme po celý zápas hráli tak aktivně jako v těchto minutách, že by byl zápas náš. Jenže po dvou gólech jsme znovu polevili. Jako trest jsme dostali šestý gól, který Majer sice zbrzdil nohou, ale míč padáčkem zapadl do šibenice. V dalších minutách jsme se ještě snažili s výsledkem něco udělat, ale dokázali jsme zkorigovat výsledek jen na 4:6, když se Sedmík perfektní rybičkou položil do nahrávky. V dalších minutách se naše hra sesypala jako domeček z karet. Hráči Venezie si užívali našeho dne otevřených dveří v obraně a pravidelně na našeho brankáře chodili v přečísleních. Sice z toho gól nikdy nebyl, ale gólový účet ještě nebyl podtržen. Na závěrečných 7:4 upravila Venezie po akci, která je nejlepším příkladem naší rozháranosti. Po neshodách, kde má naše zeď stát jsme dostali náš poslední gól v zápase. Po několika posledních duelech biju na poplach! Tohle přeci není ten fotbal, který umíme! Už několikrát jsem dokázali, že umíme hrát líp. Tak proč jsme proti týmu, kterému bysme normálně naložili, hráli takovou parodii na fotbal? Nehledejte chyby u druhých, každý ať se nejdřív podívá na svůj vlastní výkon. Teprve pak půjdeme nahoru.