Gólová euforie, kterou náš tým ještě nezažil. Ještě nikdy v historii se nám nepodařilo rozvlnit soupeřovu síť devětkrát za zápas. Celý gólový účet zápasu začal psát Demie van der Hoeven, který svým přímým kopem obstřelil zeď. Za krátko však bylo vyrovnáno, když soupeř pro hbitém průniku zakončil pod padajícím Majerem. V následujících minutách se hra přelévala ze strany na stranu a obě mužstva měla šanci skórovat. Gólového puncu se však dočkala až Kottinkova prudká střela na zadní tyč. Když pak ještě po ideální přihrávce zakončoval do prázdné branky Matula, začali jsme si víc věřit. To dokázal i Sedmík, který se krátce před poločasovým hvizdem při autovém vhazování vyšrouboval nejvýše do vzduchu a hlavičkou poslal míč za brankářova záda.
Druhý poločas jsme zahájili stejně ofenzivně jako jsme skončili druhý. Soupeř občas nevěděl kam dřív skočit a našim útočníkům se otevíralo stále více místa. Pátý gól přidal po nenápadné akci Pavel Klíma, který ve správnou chvíli prokázal svůj ideální cit pro výběr místa. Soupeř v této fázi hry asi tušil, že jeho akcie padají rychlostí světla někam k absolutní nule, přesto se nám snažil zatápět. Hlavně v rozmezí pěti minut bylo před naším brankovištěm pořádně horko. Majer však všechny střely se štěstím zneškodnil, čímž ještě více nahlodal psychiku soupeře. Ti se ale přeci jen dočkali gólu. Prudká přízemní střela ze středu hřiště zapadla přímo k naší levé tyči. Pro naše útočníky to byl ale jen další impuls k útoku. Jiří Dokulil, který svým pohybem do té doby motal hlavy soupeřovým obráncům a vykoledoval si nejeden faul tentokrát lišácky vypálil přes obránce a brankář znovu lovil míč ze sítě. Stejný scénář se opakoval když jej Sedmík svým pohybem nejprve poslal brankáře na druhou stranu a pak v poklidu zavěsil míč do sítě. Osmý hřebíček do rakve International teamu přidal znovu Matula, který, stejně jako v prvním poločase, doklepával míč za brankovou čáru. Ihned po soupeřově rozehrání se duo Sedmík - Kottink dostalo do samostatného úniku, ovšem forvard ze Stříteže vzal zodpovědnost na sebe a branku přestřelil. Díky vysokému skóre si pak mohl dovolit při další šanci i jeho oblíbenou parádičku - kličky na brankáře. Ty mu kupodivu vyšly, ale při finální střele vykopl obránce míč z čáry. Soupeř se ale pořád nevzdával a udeřil z rohového kopu. Soupeř, ač atakován, stačil poslat míč za čáru. Gólový účet zápasu pak podtrhl bombou z velkého úhlu Kottink.
David Sahula:
Jak jsi prožíval druhý zápas v sezóně?
Prožíval jsem ho asi jako každý jiný zápas. Akorát dneska jsem cítil, že bychom mohli vyhrát. Nakonec se to podařilo a jsem tomu strašně rád .
Co tě napadlo když jsme dostali vyrovnávací gól na 1:1?
První pocit byl, co bude dál? Jestli nás to nějak nesloží. Protože nás znám a vím,že když dostaneme vyrovnávací gól, tak to půjde s námi z kopce. Ale nakonec nás to, myslím, povzbudilo.
Kde bys viděl ten rozdíl mezi předchozím duelem, kde jsme totálně propadli a tím dnešním?
Hlavní rozdíl byl, že minule to byl první zápas. Hlavně, že nás bylo málo Nehrali jsme ale špatně, prostě jsme měli smůlu a ke konci nám docházely sily
Po dvou zápasech se už představily všechny nové posily, jak hodnotíš jejich příchod do týmu?
Myslím si, že to byl dobry tah, potřebovali jsme dravé mládí. Jestli budou hrát tak jak dneska, tak věřím, že ještě nějaké bodíky získáme
Jmenoval bys dva naše nejlepší hráče zápasu?
Tak to asi ne jelikož jsme hráli dobře jako tým a nechtěl bych o někom říkat, že byly lepší. To by nebylo fér vůči ostatním. Pokud ale musím jmenovat dva hráče, pak bych jmenoval oba naše mladíky - Honzu (Kottinka) a Jirku (Dokulila)